infolinka +420 728 932 072      

Pšenice ozimá

- možnost objednávek na dobu po žních

- aktualní cena bude oznámena po žních

- stav- přijímání objednávek

 

PŠENICE OBECNÁ (Triticum aestivum L.)

Pšenice je jednou z nejstarších kulturních plodin. Začátky jejího pěstování jsou spojeny se vznikem zemědělství. Nejstarší nálezy jsou z období 8 000 - 7 500 let před n.l. a vztahují se k pěstování pšenice jednozrnky a dvouzrnky.

Pšenice obecná je jednou z nejrozšířenějších plodin ve světě i u nás. Druh pšenice obecná se z botanického hlediska dělí na čtyři variety podle barvy (bílá a červená) a osinatosti klasu (osinatý a bezosinný). Nejrozšířenější je varieta s klasem bílým bezosinatým, patří k ní většina našich odrůd.

 

 

 

 Význam a složení zrna:

Zrno pšenice se využívá k výrobě chleba, pečiva, těstovin, krup a v cukrářství. Pšeničné šroty, mouky nebo mačkané zrno a otruby se využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Pšenice je hlavně zdrojem energie díky vysokému obsahu škrobu (50 - 70 %), který je lehce stravitelný. Obsah hrubé vlákniny je nízký (1,6 - 2,0 %). Nachází se v obalech, které při zpracování pro výživu lidí obvykle přecházejí do otrub.

Obsah bílkovin v zrnu je 8 - 13 %. Obsah zásobních bílkovin lze ovlivnit agrotechnickými zásahy. Zásobní bílkoviny gliadin (prolamin) a glutenin s vodou vytvářejí lepek. Vysoký obsah lepku pozitivně ovlivňuje pekárenské vlastnosti pšenice, ale u zvířat (hlavně monogastrických) může způsobovat trávicí obtíže. Při trávení se mění na mazlavou hmotu, která může způsobit zhoršení střevní peristaltiky a snížení využití živin z krmné dávky. Pro krmné účely je vhodnější pšenice s nižším obsahem zásobních bílkovin.

Obsah tuku je nízký (1,5 - 3 %), nachází se v něm velké množství nenasycených mastných kyselin, kyseliny olejové a linolové. Ty způsobují, že tuk snadno podléhá oxidaci, které také napomáhá kyselina fosforečná uvolněná štěpením fosfolipidů. Z vitamínů jsou v pšeničném zrnu obsaženy hlavně vitamíny skupiny B, vitamín E a v menším množství také β-karoten. Z minerálních látek je nejvíce zastoupen fosfor.

 Pěstitelské požadavky: 

Pšenice se u nás pěstuje ve formě ozimé a jarní.

Pšenice ozimá má vyšší nároky na půdu. Vyžaduje půdy strukturní, hrubší hlinité a jílovitohlinité s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí, dobře zásobené živinami. Nevhodné jsou půdy písčité, kyselé a trvale zamokřené. Ozimá pšenice se seje na podzim a při dostatku vláhy a teplotě kolem 15 ºC vzchází za 7-9 dní. Po vzejití poměrně rychle roste až do poklesu teploty na 4-5 ºC, kdy růst zastavuje. Postupným přechodem do zimy získává aktuální mrazuvzdornost -18 až -25 ºC. Květy a plody tvoří po přezimování na jaře a v létě dalšího roku.

Pšenice ozimá je ze všech obilnin nejnáročnější na předplodinu. Nejlepšími předplodinami jsou luskoviny, jeteloviny, okopaniny, olejniny a zeleniny. Pěstování po obilnině je nevýhodné, protože obiloviny způsobují zhoršení půdních vlastností. Zvyšuje se také riziko zaplevelení a napadení porostu chorobami a škůdci.

Výnos zrna výrazně ovlivňuje hnojení dusíkem. Rozmezí celkové dávky dusíku se pohybuje od 80 do 120 kg/ha. Dobře se uplatňuje také hnojení organickými hnojivy, zejména slámou a zelené hnojení.

Pšenice jarní je doplňkovým druhem k pšenici ozimé. Má obdobné požadavky na půdu, netrpí tolik chorobami pat stébel a lze ji využít při silném výskytu ozimých plevelů. Vhodnost předplodin je stejná jako u ozimé pšenice. Většinou se seje po pozdě sklizených okopaninách. Lze ji zařadit i po obilovinách. V tom případě je vhodné použít strniskové meziplodiny jako zelené hnojení. Pšenice jarní se seje obvykle v březnu a snáší i případné mrazíky.

Další druhy pšenice:

Pšenice tvrdá (Triticum durum Desf.) vznikla z kulturní pšenice dvouzrnky. Zrno se vyznačuje obsahem pevného tuhého lepku, který není vhodný pro pečení chleba a pečiva, protože vytváří malý objem pečiva. Hlavní využití je pro výrobu těstovin. Pšenice tvrdá má ozimé i jarní formy. Převažují jarní odrůdy, které mají vyšší jakost.

Pšenice špalda (Triticum spelta L.) je historickým kulturním druhem s pluchatým zrnem. Zrno má vyšší obsah bílkovin, tuku, minerálních látek, vitamínů a esenciálních aminokyselin než pšenice obecná. Obsah lepku je také vyšší, ale je horší kvality. Je vhodná do těstovin a müsli. Zelená, nedozrálá zrna lze upravovat pražením (grünkern) nebo jako „zelený kaviár" (kořeninový přípravek). Pšenice špalda má ozimé i jarní formy, v Evropě převládají ozimé. Špalda patří k pěstitelsky nejméně náročným obilovinám. Vyznačuje se odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, chorobám a škůdcům. Vzhledem k nenáročnosti na hnojení a ochranu proti škodlivým činitelům je vhodná pro ekologické zemědělství.

Pšenice
pšenice detail
pšenice porost
pšenice zrno
designed by pub24 | contents ©2017 Herzige-farm.cz | powered by Online Shop Herzige farm & Quick.Cart